Cloud computing v malých a středních společnostech

Cloud computing v malých a středních společnostech je v Česku využíván výrazně méne, než například v USA. Nezávisle na tom, o jakém cloud computingu vlastně mluvíme (IaaS, PaaS, BPaaS, XaaS aj.). V tomto článku vycházím ze svých zkušeností a informací získaných od této oblasti od partnerů a zákazníků z České republiky.

Cloud computing

je dnes často zmiňovaným fenoménem. Veze se na módní vlně, pokud to tak mohu nazvat. V odborných periodikách se o něm stále píše, jeho přednosti jsou vychvalovány. Slabiny, jako je například problematika definice smluv z hlediska práva a vymezení odpovědnosti, jsou na přetřesu také.

Téma cloud computingu je poměrně komplikované. Problém začíná již na úrovni terminologie. Pod pojmem cloud computing si každý představí něco jiného. Jako cloudovou službu je možné nazvat email na Google, ale také virtuální serverovou instanci od Amazonu.

Tento článek se zaměřuje na služby označované obvykle jako IaaS a zejména public cloud computing (veřejný cloud).

Využítí public cloud computingu

Bežně dotupné statistiky uvádějí nárůst ve světě i v Česku. Tempo nárůstu je ale rozdílně. V Česku je procentuální nasazení cloudových technologií v malých a středních podnicích asi o třetinu nižší. O důvodech relativně pomalého nárůstu u nás se příliš nepíše. Pokud ano, za brzdu obvykle bývá označována nedůvěra vůči provozovatelům nebo úskalí při definici smluv z hlediska práva.

A i když oba tyto nejčastější důvody mají velký význam, je tu ještě třetí faktor: Cena. A já to zde napíši hodně na tvrdo:

Velice významným důvodem je relativně vysoká cena plnohodnotného public cloud computingu v  České republice

Zbavení se nákladů a starostí s hardware je sice zejména pro menší podnikatele lákavé, ale cena už jen obyčejného virtuálního serveru v porovnání s náklady na hostování fyzického serveru je relativně vysoká. (Pokud pominu například nabídky společnosti WEDOS, ale to je vzláštní kapitola.) Samozřejmě, hosting serveru s elektřinou a se započtením pořizovací ceny stojí cca 4x až 6x více než běžný virtuální server. Náklady na řešení hardwarových problémů a poruch také mohou být nemalé. Virtuálních serverů ale na bězném fyzickém serveru spustíte desítky až stovky.

Pokud potřebujete skutečně plnohodnotnou cloudovou službu, nekupujete běžný virtuální server. Pořizujete virtuální privátní server na požadavek (Virtual Private Server on Demand), tedy skutečnou cloudovou instanci plnohodnotného IaaS cloudu (například u Amazonu). Potom ale platíte za „využití hardwarových prostředků“, jak to bývá vznešeně označováno, nikoli transparentní měsíční paušál. V cenících obvykle uvidíte nepatrné haléřové (a centové) položky za minutu nebo hodinu. Celkový náklad je tvořen součtem těchto malých částek za čas procesoru, využití paměti, využítí diskového prostoru, počet vstupně-výstupních operací a objemu síťového provozu. Účtován je obvykle na měsíční bázi. Potom však již o haléřové položky rozhodně nejde. Za flexibilitu si zde opravdu řádně připlatíte.

Nejenže takováto služba vychází obvykle ve skutečnosti dosti draho, ale ještě větším problémem často je, že s tímto platebním modelem nemůžete ani rozumně naplánovat náklady. Vyjít lze až z empirické zkušenosti s konkrétní virtuální instancí (serverem) v ostrém provozu.

U Amazonu máte sice možnost si virtuální instanci předplatit až na tři roky a ušetřit tak okolo 40 % financí, ale i to má svůj osten. Jste vázán částečnou platbou předem na uvedené období. A aby předplacená instance měla ekonomický význam, musí běžet stále nebo téměř stále. A jaký je potom pro vás rozdíl mezi touto cloudovou instancí a mnohem levnějším virtuálním serverem? Pouze v tom, že je umístěna právě u Amazonu, a máte možnost její integrace s instancemi, které se mění velice dynamicky. Jako příklad mohu uvést nákup serverové instance, která sbírá data ze spotových instancí Amazonu. Vše na jedné virtuální síti z duvodu zabezpečení přenosů a zjednodušení administrace.

Výše uvedená fakta nejsou pro zákazníky, kteří by snad měli nakupovat plnohodnotné cloudové služby, příliš povzbudivá. A i když správa hardware stojí další peníze, mezi mými zákazníky není nikdo, kdo by stabilně provozoval více jak 6 virtuálních strojů a zároveň vážně uvažoval o nákupu služeb na cloudu, místo pořízení vlastní infrastruktury.

Znovu opakuji, že mé zkušenosti jsou získány v České republice. Vliv na chování běžných zákazníků má bezpochyby také nižší cena práce odborníků na IT, oproti USA nabo západní Evropě. Ceny cloudových instancí jsou však vzhledem ke směnnému kurzu koruny naopak relativně vyšší. To vede k větší setrvačnosti při nasazování on-premise řešení a brzdí přechod na cloudový model infrastruktury.

Důvody pro vlastní infrastrukturu

Nákup služeb veřejného cloudu se pro podnik s běžnou (pomalu narůstající) serverovou infrastrukturou, se obvykle nevyplatí. Hlavní výhoda, velká flexibilita – kdy můžete mít jednu nebo sto instancí – podle vaší aktuální potřeby, nemá zásadní význam. Podnik má obvykle určitý počet virtuálních serverů, který pomalu narůstá v čase.

Výhodu flexibility cloudového řešení překonávají vyzkoušené postupy, a hardware nakoupený s určitou výkonovou rezervou. A obvykle v průběhu životního cyklu hardware nedostatkem výkonu podniková infrastruktura netrpí.

Navíc, společnosti mohou pracovat pouze s jasně definovanou odpovědností vlastních zaměstnanců, případně s vyzkoušenými lokálními dodavateli služeb. Mají neporovnatelně větší úroveň kontroly, než jaké kdy mohou dosáhnout u nadnárodní společnosti odpovědné kdo ví jakému státu. Také zde není třeba řešit otázku, s jakými represivními složkami musí poskytovatel služeb kooperovat, a předávat jim na požádání nebo i bez něho zákaznická data. Jestli to vadí hodně, nebo jen natolik, že o řešení pomocí cloudové služby má smysl alespoň uvažovat.

Faktor vnímání rizik a představy o bezpečnosti dat, to je mimo jiné i zvyková setrvačnost. A my v Česku jsme z historických důvodů na dávání šancí „Velkému bratrovi“ oprávněně citliví.

Dalším důvodem pro vlastní infrastrukturu je faktor internetového připojení. Při datové základně na cloudu se stává ze správně fungujícího internetového připojení firmy služba kritického stupně důležitosti. K faktoru dostupnosti serverové infrastruktury se připojuje faktor dostupnosti internetového připojení společnosti. Celková dostupnost vykazuje obvykle významné zhoršení. To je prostě fakt, který také není propagátory cloudových technologií příliš často publikován. (Spíše vůbec.) Při posuzování cloudové varianty řešení bývá však vždy brán v potaz.

Využití cloudových služeb

A kde jsou cloudové služby naopak hojně využívány?

V prostředí vývojářů. Pro ty znamená flexibilita vše. Pokud pracují na projektech, jejichž produkční fáze trvá pouze týdny, cloud computing je pro ně to pravé.

Další využití je pro začínající podniky označované obvykle jako „Start Up“. Já osobně sice pro takovéto společnosti ve většině případů preferuji nízko nákladové virtuální privátní servery placené na měsíční bázi, ale i zde je využití vhodné a relativně často využívané. Zejména při potřebě dynamického škálování výpočetního výkonu, případně pro testovací infrastrukturu.

Kompromisní řešení

Pro ty, kteří potřebují finančně úsporné řešení, které ale nabízí uživatelský komfort srovnatelný s instancemi veřejného cloudu jsme připravili službu Virtualizace KVM pro malé podniky. Můžete si zde zvolit nákup vlastní infrastruktury, nebo si ji pronajmout. Více informací najdete na našich stránkách, v sekci připravených řešení.

Jaká budoucnost čeká cloudové služby?

Určitě se o ně nemusíte bát. Zánik jim určitě nehrozí. Poskytovatelé těchto služeb ale na růžích ustláno mít nebudou. Tlak na zvýšení efektivity a poměru cena/výkon bude určitě narůstat.

Odhaduji, že 90 % poskytovatelů buď vůbec nepřežije nebo bude fůzovat s nějakým dalším silným hráčem na trhu cloudových služeb. To ale dokáží jen ti, kteří budou mít partnerovi co nabídnout.

Stále více konkurenční prostředí bude nahrávat těm, kteří dokáží vytvořit zajímavou službu, a zároveň nabídnout zajímavý cenový model dostupný velkému počtu zákazníků. Otevřený software dává šanci snížit výrazně nákladovou složku řešení, a tím zlepšit jeho konkurence schopnost. Ti, kteří se chopí této možnosti (například řešení postavená na OpenStacku) mají lepší šanci obstát. Je to však stále jen šance, ne jistota.

Na závěr ćlánku přesné vymezuji klíčové pojmy

Virtuální server – je server realizovaný jako virtuální stroj spuštěný na nějaké virtualizační platformě (KVM, VMware, Hyper-V, Xen, aj.) Server běží na stejném fyzickém hardware jako další virtuální servery.

Cloudová instance – stejně jako virtuální server, ale nabízejícím větší flexibilitu a konfirurovatelnost prostřednictvím webového rozhraní anebo API. S realizací změny konfigurace v reálném čase (se spožděním sekund, maximálně minut).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.