Sociální sítě a jejich bezpečnost z pohledu běžného občana

Social Media

 

Článek se zaměřuje na bezpečnost sociálních sítí z pohledu běžného občana. Jaká bezpečnostní rizika mu při jejich použití hrozí? Jsou tato nebezpečí podceňována? Jaká doporučujeme opatření?

Bezpečnost uživatelů sociálních sítí

Soukromé osoby bezpečnostní problematiku v oblasti výpočetní techniky obvykle téměř neřeší. Maximem je instalovaný antivirový systém, personální firewall na počítači a firewall na routeru užívaný k přístupu na internet.

Kdo si ale myslí, že tyto uživatele za tento přístup budu kárat, se velice mýlí. Pro soukromé použití je takovéto zajištění prozatím dostatečné.

Co však tito uživatelé standardně podceňují, je sdílení privátních informací na sociálních sítích. Takto sdílené informace opravdu není dobré podceňovat. Zejména děti prozradí prakticky všechno. Minimálně do 15 let doporučuji dohled rodiče nad jejich aktivitami v této oblasti. Chápu, že u věkové kategorie 11 až 15 roků (puberťáci) bude toto doporučení velice nepopulární, ale oni prostě ještě nedokáží posoudit, co je citlivá informace a co není. (Někdy to tedy nedokáží posoudit ani jejich rodiče. Sorry.)

Míru toho, co na sebe průměrný uživatel (a to už nemluvím o dětech!) prozradí na sociálních sítích je pro mě zcela neuvěřitelná. Časté stanovisko „Jsem poctivý člověk, nemám co tajit, a koho by to vlastně zajímalo“ je, velice mírně řečeno, dětinské.

Zajímá to všechny, kteří mají zájem o vaše peníze, vaši osobu a informace o ní, nebo o nějakou formu kontroly nad vámi. Tedy například:

  • Zloděje
  • Lupiče
  • Podvodníky
  • Vzdálené příbuzné
  • Nepoctivé obchodníky
  • Poctivé obchodníky
  • Vaše nápadníky nebo nápadnice (zejména z řad těch zcela nežádoucích)
  • Vašeho zaměstnavatele
  • Vaše kolegy
  • Konkurenci vašeho zaměstnavatele
  • Banky
  • Náš stát
  • Cizí státy
  • Politické strany
  • A čert ví, koho ještě …

Kterýkoli z výše uvedených subjektů může vámi publikované informace kdykoli zneužít proti vám a ve svůj prospěch. A vy se o tom nespíš ani nedozvíte. Pokud dozvíte, bude to velice bolestivé prozření.

A pamatujte si: Co jednou publikujete, je v sociálních sítích uloženo navždy. Tím, že stisknete tlačítko „Smazat“ se změní jen to, co vidí ti, kdo vytvářejí zdarma, a ve svém volném čase informační databázi vztahů. Pro koho? No, přeci pro:

  • Její majitele
  • Ty, co jsou za tyto informace ochotni majitelům dobře platit
  • Policejní složky států, kde společnost provozující sociální síť působí
  • Tajné služby států, kde společnost provozující sociální síť působí

Neříkám, aby jste sociální sítě nepoužívali. Ale zamyslete se, jaké informace do nich ukládáte a komu to slouží. Nad každou věcí se zamyslete a ptejte se:

  • K čemu je pro mě dobré uložit tuto informaci, obrázek, video na sociální síť?
  • Je to informace opravdu pro každého? Neboli určená ke zveřejnění?

Pokud třeba pyšně fotíte svůj nový dům, je na místě si klást otázky:

  • Je opravdu nutné tyto fotky ještě třeba i s identifikací zúčastněných osob dávat na Facebook?
  • Nevytvářím náhodou informační kanál pro zločince?
  • Nevytvářím jim šanci ohrozit moji rodinu, mě, můj majetek?
  • Bude lepší použít sdílenou obrázkovou galerii? (Máte alespoň omezenou anonymitu.)
  • Nebo mám raději vypálit DVD a rozdat je těm, kterým se chci pochlubit?

Poslední způsob je již docela dobrý z hlediska bezpečnosti. A také příšerně nepraktický a pracný.

Pokládat si takovéto otázky je přece zcela patřičné!

Nakonec vašim přátelům informaci o novém albu „Můj nový dům“ nejspíš stejně předáte pomocí odkazu na Facebooku. Zdánlivě téměř žádný rozdíl. Ve skutečnosti rozdíl značný. Galerii můžete kdykoli v budoucnu znepřístupnít nebo smazat. (Všichni vaši přátelé se po nějakém čase již dostatečně pokochali, případně zezelenali závistí.)

Provozovatel sociální sítě má sice informaci o zdroji, ale nemůže jej těžit po jejím znepřístupnění. Samozřejmě, pokud se o vás bude zajímat někdo, kdo má dostatek peněz, a věnuje vám zvláštní pozornost, dostane se pravděpodobně i k vaší galerii. Ale bude na to potřebovat odborníky. Bude se to muset udělat jako zvláštní úkon, který nelze udělat automatizovaně a hromadně.

Rozdílem proto bude, že tato data se do hromadného a automatizovaného zpracování nedostanou jako provázaná.

Pokud tyto informace předáte emailem nebo třeba pomocí SMS namísto odkazu na sociální síti, je přenos této informace ještě znatelně bezpečnější. I když určitá rizika jsou zde také. Nelze je však již snadno a automatizovaně provázat. A proto s nejvyšší pravděpodobností vazby mezi fotografií, informací o novém domě a vašim telefonním číslem nebo emailem nebude nikdy zaznamenána v databázích sociálních sítí. (Výjimkou je Google+ pokud používáte zároveň Gmail. Tam to klidně provázáno může být.)

Automatizovaně a hromadně

to je způsob, jak jsou získávány informace o běžných lidech. Informace o jednom člověku, který není nějakou celebritou, mají velice malou informační hodnotu. Statistické informace a možnost získat na požadavek zacílené informace, mají naopak cenu velikou.

V dnešním světě je na prodej všechno, nepodléhejme iluzím. A čím více lidí má přístup k takovýmto informacím, tím je větší pravděpodobnost, že je někdo prodá. K legálním i nelegálním účelům.

Je třeba si uvědomit, že všechny informace vložené do sociálních sítí se budou šířit a vy nad nimi ztrácíte jakoukoli kontrolu. Pokud spoléháte na ochranu našeho státu, tak vás musím upozornit, že i ten bude mít nad těmito informacemi kontrolu téměř nulovou.

Rozdíl mezi těmi, kterým nekontrolovatelné šíření informací o jejich soukromí vadí a těmi, kteří zatím říkají, že jim nevadí, je pouze v tom, že druhá skupina se nad riziky ještě vůbec nezamyslela.

Musím vás ale varovat. Až se nad riziky opravdu zamyslíte, bude vám hrozit, že skončíte stejně jako já. Na sociálních sítích budete publikovat jen informace o nových článcích na blogu. 🙂

Pokud chcete dostávat notifikace o nových článcích z tohoto blogu, registrujte se zde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.